Výstavní projekt “I Remember The Time” umělce Vanyi Venmera působí jako určitý archiv či soubor předmětů, v nichž umělec pokračuje ve svém vlastním zkoumání času, každodenní archeologie a tématu paměti, její nestability a závislosti na vnějších i vnitřních okolnostech. Jednotlivá díla svoji estetikou i samotnou koncepcí nutí diváka k jakémusi hledání vlastního narativu, evokují různé vrstvy nostalgických vzpomínek. Aura předmětů v sobě nese ale jakousi hrůzu, něco strašného co pro nás jakožto diváky bylo dříve zastoupeno především ve formách filmu a vizuální kultury. Dnes tyto hrůzy a strach pronikají stejnými kanály, nechávající nás tak v podivné neuchopitelné situaci. Pátráme v paměti, snažíme se chytnout a vzpomenout. Blouzníme s pocitem střízlivosti ve snovém světě naší vlastní paměti.

 

Vanya Venmer je umělec, člen a spoluzakladatel umělecké/kurátorské skupiny Plague. Současně je on i zmíněná umělecká skupina aktivní ve vlastním výstavním prostoru, galerie současného umění, Plague Space, kterou s ostatními členy skupiny provozuje i financuje z vlastních zdrojů. Nezávislost galerie, nevyužívající státních fondů, však neovlivňuje její program bohatý na zástupce zahraničních scén, vystavujících v tomto prostoru, spojujícího umělce na základě vizuálního kódu obsaženého v daném díle stejně jako specifického přístupu a formální práce s instalací jakožto médiem.
Ve své umělecké praxi Venmer často pracuje s běžně dostupnými materiály, které následně kombinuje, komponuje a přetváří ve výsledná díla zkoumající hranici mezi tzv. vysokým uměním, tradičními formami a technikami, médii samotnými…

“I remember the time“

Práce s fotografií jakožto médiem je pro Venmerovu tvorbu typická a poměrně častá, autor ve své umělecké praxi často využívá toto médium jako autentickou výpověď, která se paradoxně ne vždy týká autorova diváckého zážitku ale mnohem více jako moment záznamu obrazu a informace v konkrétní chvíli, se kterým následně autor pracuje více jako s archeologickým nálezem než-li s vizuálním dílem, se snahou ohromit svého diváka. Estetika samotného díla obsahuje prvky a nánosy popkulturní masové společnosti, ulpívající ve všech vrstvách našich životů. Toto vizuální prostředí proniká i do výsledné formy díla, kde ve formě objektu napodobujícího polaroidovou fotografii autor pracuje s momenty sentimentality, útržků paměti a následné archeologie těchto specifických časových záznamů.
Formát vitríny simuluje samotnou esenci fotografie, “dívání se” , v obdélníkovém formátu vymezující viditelný obraz tak jako diváci nacházíme jednotlivé struktury paměti, jak autorovi tak naší vlastní. Vertikalita obrazu vitríny zároveň odpovídá naší vlastní vizuální zkušenosti a s ní spojené paměti, a to především z užívání mobilních telefonů, jejichž displeji zpracováváme většinu vizuálního materiálu.

----------------------------------------
Našimi partnery jsou / partners:
PAF, Ministerstvo kultury, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj, Ineral, jlbjlt, Artmap, Kožené věcičky