Stránka 1 z 7  > >>

18.06.2020
Abstraktní fotografie 0.2
fotografie
20.01.2020
Krehkosť bytia
fotografie
05.12.2019
I Don't Think I Can Be Anyone Now
fotografie
11.11.2019

think more all over you
fotografie

20.09.2019
to contain (WITHIN)
fotografie
08.08.2019
Corticoid Tactics
fotografie
25.06.2019
Stahlhaken
fotografie
18.04.2019
Pretext
fotografie
14.03.2019
Radical Love
fotografie
05.02.2019
Geoethics: #10 A New Underground
fotografie
06.12.2018
Alonso, chci se s tebou mazlit. To je celý.
fotografie
24.10.2018
Dětská pojistka
fotografie
21.09.2018
Moment #1: Buď bude zítra pršet, nebo zítra pršet nebude
fotografie
21.08.2018
Outdoor Cinema
fotografie
 
18.06.2020

Jiří Procházka


Abstraktní fotografie 0.2
fotografie
 
 
 

Vernisáž a prezentace: 18. 6. 2020, 18:00
Výstava 19. 6. – 19. 7. 2020
Kurátor: Petr Krátký

"Abstraktní fotografie 0.2" je jednou z autorových prací, ve kterých tématizuje (zdánlivě nemožné) vytvoření abstraktní, a tedy nezobrazivé a neobrazné fotografie. Využívá reálné situace selhání fotoaparátu během záznamu hudebního vystoupení, kdy se výstupem stává namísto obrazu pouze zelená plocha vyplňující celý prostor fotografie. Tato situace i přes výslednou absenci obrazu ukazuje víc než kdy jindy ostatní z parametrů fotografie. Ta totiž jako standartní výstup fotoaparátu obsahuje údaje o místě pořízení a čase jejího vzniku. Výstup takového typu dovoluje zamyslet se nad některými z charakteristických parametrů digitální fotografie odkrývajících lépe podstatu tohoto média. Výsledná estetika navazuje na práci českého fotografa a průkopníka nezobrazivé fotografie, Jana Svobody (1934–1990), který v sedmdesátých a později osmdesátých letech dvacátého století pracoval s fotografií způsobem zdůrazňujícím její objektovost a hmotnost. Jeho kompozice z této doby zachycují fragmenty, útržky nebo celé stohy fotografických zvětšenin, tématizujících médium fotografie v dobovém kontextu výtvarného umění a média samého. Známé jsou pak především role fotografií dovolující divákovi nahlédnout pouze na část jejího obrazu. Směřuje tím k vnímání obrazu způsobem umožňujícím vyznění snahy o přiblížení tohoto média směrem třeba právě k sochařství či malbě. Zájem o dosažení dojmu objemu a hmotnosti zobrazovaných objektů je charakteristický nejen pro práci Jana Svobody, ale i pro médium fotografie samotné. Fakticky se jedná právě o jednu z elementárních vlastností tohoto média. Svobodova práce pak jakoby dekonstruovala tyto základní principy a vytvářela obraz na nich založený, stejně jako obraz dovolující vyznění těchto principů divákovi svoji otevřeností a specifickou estetikou pohybující se někde na pomezí snapshotu a Cezannova zátiší.

Jiří Procházka (1996) je studentem katedry fotografie FAMU v Praze. Jeho autorská tvorba se vyznačuje zacházením s časovostí a s ní spjatou symbolikou. Fotografii využívá jako prostředek k uvažování nad východisky svých prací nežli pouze jako svébytné formální médium.

---------
Našimi partnery jsou:
PAF, Vladimír Vaca, jlbjlt, Artmap, Kožené věcičky

 

<— fotografie  —> pozvánka