<< <  Stránka 7 z 7

04.07.2012
Zdechlá kvetina
fotografie
16.05.2012
Ve středu je ctnost
fotografie
24.04.2012
Rugårdsvej 66, 5000 Odense
fotografie
27.03.2012
Montážní plán na štorc / Ultimum Refugium
fotografie
26.01.2012
Rozdělovací
fotografie
08.12.2011
Nejdřív velké světlo, pak ohromná rána
fotografie
07.12.2011
přehlídka videoartu
fotografie
23.11.2011
Art's Not Dead
fotografie
07.11.2011
Rychlost radost
fotografie
 
 
Vernisáž a prezentace: 18. 6. 2020, 18:00
Výstava 19. 6. – 19. 7. 2020
Kurátor: Petr Krátký

"Abstraktní fotografie 0.2" je jednou z autorových prací, ve kterých tématizuje (zdánlivě nemožné) vytvoření abstraktní, a tedy nezobrazivé a neobrazné fotografie. Využívá reálné situace selhání fotoaparátu během záznamu hudebního vystoupení, kdy se výstupem stává namísto obrazu pouze zelená plocha vyplňující celý prostor fotografie. Tato situace i přes výslednou absenci obrazu ukazuje víc než kdy jindy ostatní z parametrů fotografie. Ta totiž jako standartní výstup fotoaparátu obsahuje údaje o místě pořízení a čase jejího vzniku. Výstup takového typu dovoluje zamyslet se nad některými z charakteristických parametrů digitální fotografie odkrývajících lépe podstatu tohoto média. Výsledná estetika navazuje na práci českého fotografa a průkopníka nezobrazivé fotografie, Jana Svobody (1934–1990), který v sedmdesátých a později osmdesátých letech dvacátého století pracoval s fotografií způsobem zdůrazňujícím její objektovost a hmotnost. Jeho kompozice z této doby zachycují fragmenty, útržky nebo celé stohy fotografických zvětšenin, tématizujících médium fotografie v dobovém kontextu výtvarného umění a média samého. Známé jsou pak především role fotografií dovolující divákovi nahlédnout pouze na část jejího obrazu. Směřuje tím k vnímání obrazu způsobem umožňujícím vyznění snahy o přiblížení tohoto média směrem třeba právě k sochařství či malbě. Zájem o dosažení dojmu objemu a hmotnosti zobrazovaných objektů je charakteristický nejen pro práci Jana Svobody, ale i pro médium fotografie samotné. Fakticky se jedná právě o jednu z elementárních vlastností tohoto média. Svobodova práce pak jakoby dekonstruovala tyto základní principy a vytvářela obraz na nich založený, stejně jako obraz dovolující vyznění těchto principů divákovi svoji otevřeností a specifickou estetikou pohybující se někde na pomezí snapshotu a Cezannova zátiší.

Jiří Procházka (1996) je studentem katedry fotografie FAMU v Praze. Jeho autorská tvorba se vyznačuje zacházením s časovostí a s ní spjatou symbolikou. Fotografii využívá jako prostředek k uvažování nad východisky svých prací nežli pouze jako svébytné formální médium.

---------
Našimi partnery jsou:
PAF, Vladimír Vaca, jlbjlt, Artmap, Kožené věcičky