Stránka 1 z 8  > >>

26.06.2024
Talking with the Taxman about Poetry
17.05.2024
Nourished
08.02.2024
Prototypekla! (prequel)
fotografie
07.12.2023
Some People May Find This Offensive or Disturbing
fotografie
22.09.2023
Kudy chodí makak?
fotografie
27.07.2023
Distant Relatives (LCB Corp)
fotografie
23.05.2023
Where the Sea Swallowed a Woman
fotografie
15.03.2023
Monday Morning
fotografie
21.02.2023
Na hladině mlhy
fotografie
03.12.2022
In This Moment of History
fotografie
31.08.2022
I Remember The Time
fotografie
28.07.2022
Corpus
fotografie
26.03.2022
Horizont věží
fotografie
 
 
XY 2024: Irmina Rusicka & Kasper Lecnim: Talking with the Taxman about Poetry
Vitrína Deniska | Denisova 5
vernisáž: 26. 6. 2024 17:45
výstava: 27. 6. – 10. 9. 2024
Otevřeno: nonstop
Kurátor: Filip Staněk

Prožívání přirozené lidské emoce zármutku podléhá v prosperující éře kapitalismu značným změnám. Jak se vyrovnáváme se ztrátou blízké osoby a jak prožíváme ztrátu při neutuchající touze po zisku a zvyšování výkonu? Sounáležitost jako zkušenost skupiny lidí se oslabuje, potřeba samoty je v těžkých chvílích potlačována, smutek stigmatizován. V návaznosti na předchozí práci Grave for Mum hledá projekt Talking with the Taxman about Poetry možnosti klidného prožitku zarmoucení a snaží se tím naleznout způsob útěku od pozdně kapitalistického přístupu k žalu.
Irmina Rusicka (*1990) svou praxí zabírá širokou škálu uměleckého vyjádření, ve které rozeznatelný vizuál skulptur, fotografií nebo videí využívá pro přenos sdělení. Sdílení názoru kombinuje s protestem a kritikou sociálních skupin a celé společnosti. Politický a existenciální podtext je v její tvorbě značně čitelný. Fascinace lidskými faktory, jako je lidské chování a smýšlení, je v její tvorbě značně provázáno. Pracuje samostatně a také v tandemu s Kasperem Lecnim.
Kasper Lecnim (*1992) využívá rozdílná média pro drobné sociální provokace, akce pro vyzdvižení chybovosti a také reakce na omezenost (lidí), obvykle odehrávající se ve veřejném prostoru. Svými akčními sděleními organizuje a vytváří drobné komentáře, reflektující stav současného světa.
Oba v současné době dokončují doktorské studium na Eugeniusz Geppert Academy of Fine Art ve Vratislavi.
//
Grief is an undeniably vital human emotion, and in this current time and in this capitalism-driven era it is undergoing many major changes. How do we deal with the loss of a close relative and how do we experience loss while yearning for profit and increasing performance? Togetherness, or the sense of belonging, is weakened by the practices of social groups; and grief is stigmatised and the common need for solitude in a hard time is supressed. As regards their previous work ‘Grave for Mum’, this project ‘Talking with the Taxman about Poetry’ tries to further explore the possibilities of patiently experiencing grief, and it strives to find a way of escaping the current capitalist logic of productivity in a time of mourning.
Irmina Rusicka (born 1990) engages her wide range of artistic expression, in which the discernible visual appearance of her sculptures, photographs and videos is put to use as a conveyance. Rusicka combines this conveyance with protest, critique and objection against social groups and all of society. A legible sub-context of her work is clearly political and existential in some aspects. Irmina’s work is deeply related to human features of behaviour and celebration. She works solo and in tandem with Kasper Lecnim.
Kasper Lecnim (born 1992) uses various media of artistic expression for his minor social provocations, error-appreciating events and reactions to (human) dullness; all of which usually take place in public spaces. He creates and organises these event-based assertions to reflect the state of the present-day world. Irmina and Kasper are currently finishing PhD studies at Eugeniusz Geppert Academy of Fine Art in Wrocław.

Výstava je součástí 9. ročníku XY – výstavy s procházkou / procházka vernisážemi, společného projektu olomouckých nezávislých galerií.
https://www.facebook.com/events/805688681085128
Informace o dalších zastávkách procházky XY 2024 najdete na:
www.xyolomouc.com
Podpořili/Supporters:
Ministerstvo kultury, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj, Státní fond kultury
 
 
 

Mariella Kerscher: Nourished
 
vernisáž: 17. 5. 2024, 17:30 Vitrína Deniska, 18:00 Galerie XY (Dolní náměstí 23/42)
výstava: 17. 5. – 20. 6. 2024
kurátorka: Marie Meixnerová
Výstava probíhá ve spolupráci s festivalem Divadelní Flora.
www.xyolomouc.com
www.vitrinadeniska.cz
www.divadelniflora.cz

Mnichovská umělkyně, tvořící v době, kdy „jsou ženy údajně na pokraji rovnoprávnosti a patriarchát se hroutí“, ve své tvorbě zkoumá řadu znepokojivých a mnohým i nepříjemných otázek. Přesto není nic lidštějšího než se ptát…

Výstava Nourished („vyživený“) je něžně poetická i drsně naturalistická. Tematicky cílí na zrod života; na strukturu a materiální podstatu životodárných tekutin, na placentu jako dosud nezprofanovaný symbol života v kontrapunkci k pozvolné smrti rozkládajících se tkání. Ač se může práce s placentou, mateřským mlékem nebo tematizace chirurgického porodu jevit na první pohled jako „čistě ženské téma“, Mariella Kerscher se s až sterilním vědeckým odstupem snaží o opuštění perspektivy ženského těla jako nositele života ve prospěch ultimátních otázek zásadních pro všechny živé bytosti, bez ohledu na gender: Kde je začátek a kde konec?
Jak vypadá orgán, který byl původně umístěn v lidském těle? Jak se chovají esenciální tekutiny, které nás vyživují? Pupečníková krev, pryskyřice, med, voda, mateřské mléko, slaná voda z oceánu, sépiový inkoust…? Po narození jsme závislí, přímo i nepřímo, na celé řadě vyživujících tekutin. Shromážděné životodárné kapaliny, s nimiž Mariella Kerscher pracuje na výstavách pro Vitrínu Denisku a Galerii XY v centru Olomouce, pocházejí z přírody, od lidí i zvířat. Jejich organické struktury lze zachovat jen přibližně, jejich složky se s časem a dopadajícím slunečním zářením dále pomalu mění. V různých sériích umělkyně testuje rozličná složení těchto kapalin, které zkoumá na sklíčkách pod mikroskopem a dále s nimi autorsky pracuje.

Odpověď na otázky po původu a porozumění smrtelnosti pak rozprostírá prostřednictvím maleb, kreseb, videí, 3D objektů a soch i naturalistických objektů povýšených na umělecká díla par excellence.

Mariella Kerscher (*1991) ve své tvorbě zobrazuje mnohdy tabuizované materie přirozené pomíjivosti. Kromě toho, že pracuje se symboly kolektivní paměti, jako jsou vadnoucí květiny, chátrající domy a mísící se vody, se zaměřuje především na dosud nezprofanované atributy zrození a smrti. Placenta, různé životodárné tekutiny, srdce aj. sbírá, pitvá a pod mikroskopem zkoumá organické prvky, aby je skrze svá díla uchovala a zpřístupnila. V sériích kombinuje a replikuje jejich fragmenty, vytváří ornamentální struktury a zpřítomňuje tak nikdy nekončící cyklus: růst, mutace, smrt, růst.

Mariella Kerscher v roce 2016 absolvovala Akademii výtvarných umění v Mnichově. Zatím vystavovala především v Německu a v Rakousku, její díla byla prezentována např. v Galerie Probst v Berlíně, Galerie der Künstler:inner v Mnichově, xpon-art gallery v Hamburgu nebo na veletrhu Parallel Vienna. Těšila se také řadě stipendijních podpor (města Augsburg a Mnichov, Neustart Kultur of Stiftung Kunstfonds, Werksviertel-Mitte ad.).

https://mariellakerscher.com