Stránka 1 z 7  > >>

26.03.2022
Horizont věží
fotografie
05.11.2021
Začít vidět
Kapitola III: VOYEUR XXI
fotografie
15.10.2021
Začít vidět
Kapitola II: PALÁC VIDĚNÍ
fotografie
24.09.2021
Začít vidět
Kapitola I: NO UNREAL THING EXISTS
fotografie
15.08.2021
Hospodin uvádí Esraj
fotografie
25.03.2021
Just Another Queen
fotografie
03.12.2020
Přetížení
fotografie
25.09.2020
Dobrý den, 2020
fotografie
29.08.2020
Ztracené město
fotografie
18.06.2020
Abstraktní fotografie 0.2
fotografie
20.01.2020
Krehkosť bytia
fotografie
05.12.2019
I Don't Think I Can Be Anyone Now
fotografie
 
19.12.2021

Apocalyptic Screensavers


 

 

Apocalyptic Screensavers
19. 12. 2021 – 31. 1. 2022

Sean Capone, Justin Wood, LoVid, Yoshi Sodeoka

Na přelomu roku 2021 a 2022 ve Vitríně Deniska prezentujeme audiovizuální díla z výstavy Apocalyptic Screensavers, která proběhla v newyorské galerii 5-50 gallery v roce 2020, kdy byla předčasně uzavřena kvůli covidu. Výstava navazuje na problematiku uměleckých spořičů obrazovek a jejich prezentování v uměleckých institucích, rozvíjenou ve spolupráci s festivalem PAF a ScreenSaverGallery. Výsledkem jsou aktuální “archivní” výstavy v Galerii XY v Olomouci (Screensaver as a Unique and Shocking Artform, do 31. 1. 2022) a online galerii ScreenSaverGallery (The Limits of ScreenSavers_A SCRAVER AS A UNIQUE AND SHOCKING ART FORM, do 15. 2. 2022), připravovaná publikace The Art of Screensaver (PAF & Favu, 2020-2) a stejnojmenné mezinárodní symposium, které proběhne na festivalu PAF Olomouc v roce 2022.

***

Apocalyptic Screensavers
5-50 gallery, 5-50 51st Ave., Long Island City, NY 11101
vernisáž: 14. února, 18:00–20:00
výstava: 14. února – 15. března 2020

Umělec Justin Wood a 5-50 gallery mě pozvali, abych se zúčastnil skupinové výstavy videoartu. Má role se nakonec rozšířila na roli spolukurátora, autora konceptu výstavy a doprovodného textu. Ve výsledku výstava zahrnovala nejen videa, tak i tištěné práce ode mně, Justina, Yoshiho Sodeoky a uměleckého dua LoVid.

Výstava Apocalyptic Screensavers probíhala od 14. února do 15. března 2020. Plánovaná dernisáž byla zrušena kvůli karanténě, která byla důsledkem covidové krize.

Název Apocalyptic Screensavers je hravým riffem na slavnou frázi, již vymyslel umělecký kritik Harold Rosenberg ve své eseji z roku 1952 „The American Action Painters“. Použil v ní totiž posměšný přídomek „apokalyptická tapeta“ k popisu děl, která byla natolik abstraktní, že sloužila jen jako dekorace… a byla tudíž bez významu. Pojem „tapeta“ byl vpravdě dlouhou dobu v kontextu uměleckých děl považován za urážku, a je jedním z bodů sporu v dlouhotrvající debatě mezi „uměním“ a „designem“ v otázkách řemesla, dekorativnosti a vysokého versus nízkého. V současnosti toto pnutí slouží jako zásadní zdroj inspirace i tvůrčí argument pro mnoho aktivních umělců.

Jsou to zejména tvůrci z oblasti médií a digitálního umění, kdo se s tímto napětím potýkají nejčastěji; jejich každodenní práce je stále více závislá na designu a technologii. Fenomén „spořiče obrazovky“ stolního počítače – jakéhosi druhu algoritmické tapety pro digitální obrazovku, funkce kdysi účelné, ovšem nyní zastaralé – v tomto kontextu používám jako oslavu dekorativnosti, až nestydatě čisté radosti z malířského procesu, oslavu fantasmagorických a hypnotických atmosfér prostředí založených na obrazovkách, která nyní obýváme.


Stejně jako akční malíři, i umělci na této výstavě odkrývají jedinečné způsoby práce s výraznými, formálními a často náhodnými vlastnostmi svého média: videosignálem, speciálními efekty, motion grafikou, tokem elektronických informací. Jejich díla doslova prýští, stejně jako spořič obrazovky, bez začátku a konce, vzdorují filmovým tropům narativního času a prostoru, vzpírají se vizuálnímu propojení s realitou. Autonomně generují svou vlastní sílu, budují vlastní formy a významy – postprodukční efekt, kterému nic nepředchází. Když se ale posuneme za hranice pouhého použití povrchních dekorativních efektů, je divákovi umožněno nahlédnout do výpočetních energií, které nám umožňují vizualizovat rytmy a hluboké vzorce přírody a biologie a lidského vědomí, ba dotknout se synestetické „vizuální hudby” Kandinského, duchovního průvodu „světa forem”, jak jej popsal Mondrian, nebo čistě chromatických „vzorců pro všechny vířící síly”, které poháněly Paula Kleeho.

Možná nám, řečeno s větší pokorou, spořiče obrazovky umožňují jednoduše nahlédnout do dřímajícího vnitřního života neživých předmětů a strojů, které nyní fungují jako naši stálí služebníci, společníci a portály do velkého světa – poukazují na možnost toho, že spotřebiče a totemy v našich životech oplývají umělou inteligencí, animistickou povahou a osobností.

— Sean Capone




Našimi partnery jsou:
Ministerstvo kultury, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj, PAF, SSG, Galerie XY, Ineral, jlbjlt, Artmap, Kožené věcičky



 
<— pozvánka  —> pozvánka