Stránka 1 z 8  > >>

07.12.2023
Some People May Find This Offensive or Disturbing
22.09.2023
Kudy chodí makak?
27.07.2023
Distant Relatives (LCB Corp)
23.05.2023
Where the Sea Swallowed a Woman
15.03.2023
Monday Morning
fotografie
21.02.2023
Na hladině mlhy
fotografie
03.12.2022
In This Moment of History
fotografie
31.08.2022
I Remember The Time
fotografie
28.07.2022
Corpus
fotografie
26.03.2022
Horizont věží
fotografie
05.11.2021
Začít vidět
Kapitola III: VOYEUR XXI
fotografie
15.10.2021
Začít vidět
Kapitola II: PALÁC VIDĚNÍ
fotografie
24.09.2021
Začít vidět
Kapitola I: NO UNREAL THING EXISTS
fotografie
 
18.06.2020

Jiří Procházka


Abstraktní fotografie 0.2
fotografie
 
 
 

Vernisáž a prezentace: 18. 6. 2020, 18:00
Výstava 19. 6. – 19. 7. 2020
Kurátor: Petr Krátký

"Abstraktní fotografie 0.2" je jednou z autorových prací, ve kterých tématizuje (zdánlivě nemožné) vytvoření abstraktní, a tedy nezobrazivé a neobrazné fotografie. Využívá reálné situace selhání fotoaparátu během záznamu hudebního vystoupení, kdy se výstupem stává namísto obrazu pouze zelená plocha vyplňující celý prostor fotografie. Tato situace i přes výslednou absenci obrazu ukazuje víc než kdy jindy ostatní z parametrů fotografie. Ta totiž jako standartní výstup fotoaparátu obsahuje údaje o místě pořízení a čase jejího vzniku. Výstup takového typu dovoluje zamyslet se nad některými z charakteristických parametrů digitální fotografie odkrývajících lépe podstatu tohoto média. Výsledná estetika navazuje na práci českého fotografa a průkopníka nezobrazivé fotografie, Jana Svobody (1934–1990), který v sedmdesátých a později osmdesátých letech dvacátého století pracoval s fotografií způsobem zdůrazňujícím její objektovost a hmotnost. Jeho kompozice z této doby zachycují fragmenty, útržky nebo celé stohy fotografických zvětšenin, tématizujících médium fotografie v dobovém kontextu výtvarného umění a média samého. Známé jsou pak především role fotografií dovolující divákovi nahlédnout pouze na část jejího obrazu. Směřuje tím k vnímání obrazu způsobem umožňujícím vyznění snahy o přiblížení tohoto média směrem třeba právě k sochařství či malbě. Zájem o dosažení dojmu objemu a hmotnosti zobrazovaných objektů je charakteristický nejen pro práci Jana Svobody, ale i pro médium fotografie samotné. Fakticky se jedná právě o jednu z elementárních vlastností tohoto média. Svobodova práce pak jakoby dekonstruovala tyto základní principy a vytvářela obraz na nich založený, stejně jako obraz dovolující vyznění těchto principů divákovi svoji otevřeností a specifickou estetikou pohybující se někde na pomezí snapshotu a Cezannova zátiší.

Jiří Procházka (1996) je studentem katedry fotografie FAMU v Praze. Jeho autorská tvorba se vyznačuje zacházením s časovostí a s ní spjatou symbolikou. Fotografii využívá jako prostředek k uvažování nad východisky svých prací nežli pouze jako svébytné formální médium.

---------
Našimi partnery jsou:
PAF, Vladimír Vaca, jlbjlt, Artmap, Kožené věcičky

 

<— pozvánka  —> fotografie